Maminky, dovolme si zpomalit

Den, jako byl dnes, se u nás málokdy vidí. Ačkoli synek trochu stůně a na sluníčko jsme tedy koukali jen z okna, zase mi dodalo pozitivní náladu. Vlastně jsem si dnes dovolila jen být pozorovatelem synova světa. Prakticky mě nepotřeboval. Byla jsem tu, když žádal o pomoc, když se chtěl pomazlit, ale jinak jsem do dnešního dne nezasahovala.

A tak jsem s klidem a láskou v srdci sledovala, jak jezdí s vláčky, vymýšlí různé kombinace kolejí, jak si sám běží rozsvítit do koupelny a umýt ruce poté, co se zapatlal jídlem. Jak staví komín z Dupla a pak kostičky převáží autem z pokoje do pokoje.
Když jsme si pustili oblíbené písničky na youtube, pozorovala jsem, jak na ně tančí, jak si to užívá, zpívá. Došlo mi, že ani nevím, kdy se to naučil. Obvykle mu PC pouštím ve chvílích, kdy sama potřebuji něco dělat. Bylo mi z toho vlastně smutno, že někdy nemám ani čas se zastavit a tyhle okamžiky si uvědomit, natož užít. Ačkoli právě o tom by ta mateřská měla být.
Den utekl, ani nevím jak. Nedělala jsem vlastně téměř nic, jen jsme upekli společně kokosky a uvařili. Přesto čas běžel mnohem rychleji, než když od rána stresujeme, že nestíháme, když máme nabitý program. I nějaké konflikty byly, ale vyřešili jsme se s klidem a respektem.
A já si dala jeden závazek - alespoň do doby, než sourozenec přijde na svět, si podobné pomalé dny dělat minimálně jednou v týdnu. Vypustit všechny povinnosti a jen si užívat toho, že můžeme být spolu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Používá technologii služby Blogger.