Hlavně klid! aneb jak je důležité míti Flegmatika

Říká se, že protiklady se přitahují. U nás to platí tedy dokonale. Můj muž je flegmatik s velkým F, zatímco má povaha je poněkud cholerická s mírným sklonem k hysterii (no dobrá, v některých situacích se i u mě projeví závan flegmatičnosti, ale výše uvedený temperament značně převažuje) . Na jeho schopnost zůstat ledově klidným i ve chvílích, které by si zasloužily alespoň nepatrné projevení nějakých emocí, často nadávám. Ale na druhou stranu, ona ta povaha má občas něco do sebe. Minimálně v následujících situacích jsem ji velice ocenila.





Okradená vlastní blbostí

Před pár lety jsem na koupališti přišla o sportovní taštičku se všemi doklady, platebními kartami, mobilem, dioptrickými brýlemi, EmPé Trojkou a kdoví čím vším. Muž si nepomyslel něco nelichotivého o mé inteligenci (no dobře, asi pomyslel, ale nahlas se nezmínil - ony ty myšlenky možná nebyly publikovatelné), protože kdo s sebou tahá k vodě, kde je půl města všechny tyhle krámy?

Místo toho se mnou obcházel rybník, prolézal křoví a koše s myšlenkou, že možná to nepotřebné lapka někde pohodil. A minimálně rozčarovaný být mohl, protože ona sportovní taška přes rameno byla jaksi jeho...Škoda díky brýlím byla asi 10 tisíc, pachatelem dle Policie ČR milovník omamných látek, tudíž jsem své věci už nikdy neviděla a na této "existenci" si náhradu taky nikdo nevzal. Ale na všem hledejme to dobré, mužova schopnost zachovat klid a podržet hroutící se partnerku se potvrdila.

Když se nákup "v akci" nevyplácí

Naše dítě má značnou spotřebu jednorázových plen, tudíž, jako většina rodičů, je nakupujeme v akcích. A když v nejmenovaném hypermarketu měli 50% slevu, jeli jsme rovnou pro 10 balíků. Úspora úžasná, oba jsme měli dobrou náladu, zašli si na zmrzku a libovali si, jak skvěle jsme nakoupili. 

Naložili jsme pleny do auta, zabouchla jsem kufr a jdeme usadit Mimiňáka do sedačky...Ovšem jak tak stojíme s dítkem v rukách před zamčeným autem, dojde nám, že klíče jaksi zůstali v kufru. Pohoda, klid, mám ještě svoje...jenže to by nesměly ležet na palubovce. 

Uznávám, tady se i ve flegmatickém chlapovi hnuly ledy a objevil se nepatrný náznak nasranosti, když v neděli odpoledne sháněl zámečníka. Dvě hodiny čekání, následně 1 200,-- v zadnici za 5 minutovou práci a k tomu značně nevrlé dítko. Ale jo, nakonec to ustál s grácií. Poučení pro mě? Na nákupy v akcích jezdím MHD a třikrát kontroluju, zda mám Plzeňskou kartu.

Jeden šátek, pátý šátek...

Mimiňáka (pravda, on už je to vlastně batole) nosím hodně v šátku. Dlouho mi stačil jeden, ale pak propukla nemoc zvaná šátkománie. Tu musím zkusit lněný, tu s konopím, červený, zelený, potřebuji krátký na úvazy na záda, ring sling na poponášení a samozřejmě nosítko pro chlapa...Zkrátka, v jednu chvíli jich bylo doma asi 5, ale muž to dosud nekomentoval. Ostatně, v tu dobu jsem nosila denně.

Ovšem, když jsem si bez společné konzultace (vyšší výdaje řešíme spolu) objednala kousek (áách, luxusní hedvábný) za téměř polovinu mé mateřské, už jsem nějakou reakci očekávala. Muž pronesl pouze, že doufá, že některý z dosud vystavěného šátkového komínku půjde z domu a tím to haslo. Ale já si zadělala na problém. Bylo mi jasné, že až si on pořídí za podobný obnos něco strašlivě důležitého do počítače nebo na kolo, budu já muset držet ústa a krok. Nicméně, brzy šel šátek do světa, s postupujícím věkem dítka i ostatní a zůstali jsme zase u jednoho...zatím :)

Příhod, ve kterých jsem mužovo flegmatickou povahu ocenila, by se našlo mnohem více. Ale nelze je publikovat, už teď to jistě vypadá, jakoby měl svatozář. Abych však nechválila jen jeho, v některém z následujících článků se zaměřím taky na svoje dobré vlastnosti :) 

A jak je to s povahami u vás? Máte je podobné, nebo jste voda a oheň? 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Používá technologii služby Blogger.